Milé ISC, parťáci, alumni, přátelé a všichni ostatní. Ještě, než se s rokem 2019 definitivně rozloučíme, chtěli bychom se zbavit jednoho restíku. Navíc nám udělá velkou radost podělit se s vámi o zprávu z rekonstrukce Pointu, která proběhla letos v létě.
Celé to začalo debatou, že se o rekonstrukci dlouho mluví, ale nikdy nedopadla. A někde uprostřed této debaty se stala malá, přesto podstatná věc. Káťa prohlásila, že rekonstrukce bude, a David jí na to odpověděl, že jí podporuje. A přesně v ten moment se z nadcházejících klidných prázdnin mnohých členů, válení se na Petříně, večerů u piva a dalších aktivit, které se nyní už nikdy neměly možnost odehrát, stalo natírání, umývání, montování, stěhování a hromada dalších aktivit, které ani neumíme vyjmenovat.
Již z předchozích let jsme měli k dispozici průzkumy a rozbory, zhodnocení a plány, na které jsme navázali a zhruba koncem května začaly vznikat první návrhy, jak by mohl nový Point vypadat. A pak vznikaly návrhy druhé, třetí… Poskakovali jsme po Pointu s metrem a laserovým měřidlem, přesouvali jsme židle, předstírali, že procházíme za plentu a porovnáváme, kolik místa je za tou stávající a kolik ho mít budeme. No zkrátka natočit nás a pustit jako němý film, mohli jsme značně zbohatnout.
Akce Z byla naplánována na 12. – 28. července. Dvanáctého mělo začít stěhování věcí pryč a dvacátého osmého se měl odehrát pohyb přesně opačný. Rozvrh to byl těsný a nebudeme vám lhát, snad nikdo jsme mu nevěřili (jen Kuba ve své naivnosti docela jo). Nakonec jsme s balením Pointu začali už v úterý 9. července večer a pokračovali jsme až do soboty 13. A protože se stěhováním jsme byli hotoví rychleji, než byl plán, rozhodlo se, že během neděle ještě stihneme první bílý nátěr všech stěn, aby nám krásně schnuly. Tedy… skoro všech stěn. Nikdy nevěřte, že množství barvy na metr čtvereční, které uvádí výrobce, skutečně vystačí. I s koeficientem Kb (Káťa počítala blbě) budete potřebovat zhruba dvojnásobek… no aspoň my jsme potřebovali.
Od pondělí nastoupil do Pointu podlahář, který nám položil nové lino. Dokonce se i popral se všemi výmysly, se kterými jsme během týdne přišli. A tak už v pátek večer nastoupila druhá malířská četa, aby se vypořádala s druhým bílým nátěrem (a doufala, že tentokrát nedojde barva).
Pokud Vás zajímá, co jsme dělali, zatímco jsme čekali na novou podlahu, určitě nebudete zklamaní. Kromě nového kancelářského nábytku, za který vděčíme rektorátu (děkujeme mockrát), zbývalo vyřešit ještě velký stůl, věšák a magnetickou nástěnku. Protože samozřejmě nejsme žádné bábovky a nesmířili bychom se s typovými prvky, rozhodli jsme se zapojit taky trochu svých kutilských dovedností. Po konzultacích s tatínky, se statiky, spolu dohromady a tak vůbec, jsme se rozhodli na stůl, poličky za plentu a věšák použít dýhovou desku o tloušťce 18 mm a na nástěnku plech 2 mm, který natřeme černou tabulovou barvou.
Dřevěnou desku jsme sehnali docela bez problémů, větší průšvih přišel s plechem. Délka, kterou jsme potřebovali, se standardně nevyrábí, a tak musel přijít na scénu ISC Punk a improvizace, kdy jsme se rozhodli nechat si nástěnku nastříhat na více malých kousků, abychom ušetřili planetu a neměli zbytečný odpad. Po pár hodinách jsme si tak naprosto spokojení vezli k Michalovi domů čtyři plechové díly a těšili se do Bauhausu, Baumaxu, Hornbachu a prostě všude, kde bychom mohli sehnat zbytek věcí z nekonečně dlouhého seznamu, který jsme si s sebou vezli.
Bylo by naivní myslet si, že všechno pořídíme během jednoho nákupního výletu. Během týdne jsme takových výletů podnikli ještě několik. Všechno jsme připravovali na den D, který přišel v sobotu 20. července. Ráno byl vybranými (ne)dobrovolníky z teamu A proveden první modrý/zelený nátěr dvou stěn u vstupu, zatímco se team B shromáždil u Michala na zahradě a začal pracovat na výrobě nástěnky a stolu. Oba teamy se sešly odpoledne nad vyřezanými stolovými deskami a natřenou nástěnkou. Následovala dlouhá debata o podobě nohou stolu, ze které někteří pracovníci v průběhu takticky vycouvali. Poté, co padla tma (a také noční klid) shromáždili jsme se všichni u grillu a vychutnali si vítězství. V neděli jsme se opět rozdělili na dvě pracovní skupiny – jedna dokončovala lakování stolu a natírání nástěnky, druhá se přesunula zpět do Pointu a odborně provedla druhý barevný nátěr.
V pondělí 22. července dorazil nábytek! Pan řidič zcela nevěřil máselné pracovní síle, a proto bylo dobře, že pracovní skupina obsahovala i dostatek silných chlebů v záloze. Po důkladném školení o jednotlivých dílech a postupech montáže jsme si do konce dne osvěžovali zkušenosti ze stavby lega a večer bylo postaveno. V dalších dnech došlo na instalaci lišt s elektrickými kabely, rozmístění nábytku, hromadu malých dodělávek… a najednou byl čas začít stěhovat věci z B305 zpátky do Pointu.
Člověk by si řekl, že to tím skončí. Ale kdepak! Seznam maličkatých dodělávek, za kterými nebude vidět odvedená práce, ale zaberou hromady času, se stále rozrůstal a trvalo ještě pěknou dobu, než bylo všechno hotové a připravené pro zahraňáky. A i teď zbývá pár maličkostí, které na svou realizaci teprve čekají.
Za celou rekonstrukcí jsou desítky hodin práce mnoha lidí. Ať už se jednalo o plánování, přípravy, nákupy, stěhování, malování, úklid, instalace všeho druhu a další hromadu činností, které ani neumím pojmenovat.
Také děkujeme rektorátu ČVUT a Nadačnímu fondu Avast za finanční podporu na pořízení nábytku a výrobu stolu.
Všem těm, kteří se na rekonstrukci podíleli, tady chci z celého srdce poděkovat. Děkuju! Bez vás všech by se to nestalo.
za celé ISC
Káťa
Dream team:
Kuba Nový – hlavní elektrikář
Michal Nečas – mistr stolník
David Mládek – morální potvora … ehh… podpora 😀
Honzík Vůjtěch – dozor
Týnka Švandová – catering
Filip Marek – velký šéf
Jirka Hájek, Hung, Honza Kupec, Honza Jůza, Míša Cihlář, Terka Faltysová, Kámen, Míra Růžička, Kuba Trhlík, Marek Stehlík, Johno Páleník – stěhování, natírání, práce všeho druhu
Štěpánka Prokopová – delegát ESN
Matěj Mysliveček – příprava a podpora na dálku
Terez Vlasáková – konzultace a rady
Janek, Terez, Tété – analýza z předchozích let
doufám, že jsem nikoho neopomněla, pokud ano, omlouvám se 😉