Jak je již tradicí, i letos jsme se všichni společně vydali na Parťák Weekend. Tentokrát však byl víkend v zákrytu tajemství a nikdo z nás nevěděl, co očekávat. Samotný název Sabotáž však již od prvního pohledu sliboval výbornou akci, o jejímž konání nás průběžně informoval Pan Červený Gauč a webové stránky.
Sešli jsme se společně u karbanátkového krále na hlavním nádraží a konečně se setkali s částí Incognito Special Commando týmu, který měl vše do puntíku připravené. Při jízdě vlakem jsme měli možnost připomenout si některé milníky týkající se ISC či se seznámit s oblíbenými aktivitami některých lidí z týmu. Vítězné týmy mohly následně lovit rybičky.
Příjemnou procházkou jsme se dostali až na ubytování a konečně naplnili svá bříška výtečným gulášem od pana majitele (opravdu byl tak dobrý, že ho stojí za to ho tady zmínit). Po večeři místnost zahalila tma, slyšeli jsme zvuky, ze kterých běhal mráz po zádech, a pak ….to přišlo… APOKALYPSA.
My, jakožto ISC členi, jsme však přežili a čekaly na nás různé úkoly a nástrahy, ve kterých se nesl celý víkend. Museli jsme samozřejmě myslet i na naši fyzičku, o tu se hned ráno pomocí rozcvičky postarala členka komanda Anet. V průběhu sobotního víkendu jsme měli možnost dostat různé komponenty, které zpočátku nedávaly moc smysl, ale večer jsme na to přišli! Sestavili jsme si obvod, který byl poháněn hlínou a kapkou citronu a posílali si zprávy z jedné místnosti do druhé. Neuvěřitelné, pár obvodů nakonec nahradilo prasklou žárovku na pánských záchodech, já tam tedy nebyla, ale povídalo se to 🙂
Večer propuklo společné veselí ve stylu neonových barev, tance a zpěvu. Ráno na nás čekaly tradičně workshopy. Rozdělili jsme se do dvou skupinek a vystřídali jsme se na dvou workshopech. Na jednom jsme se naučili perfektní relaxační masáž pod vedením Saši a na dalším jsme si z přírodních ingrediencí vyrobili kosmetiku, takže troška alchymie. Poté už přišel na řadu oběd, balení, procházka na vlak a pak už domů. Nechtělo se nám hned rozutéct pryč, tak jsme ještě společně poseděli v restauraci Na Pasece.
Karol Vopičková
P.S.: Já vždycky říkala, že bavit se dá i bez alkoholu. Ti, co tam byli vědí, na co narážím. Ti, co ne? Asi se nás účastníků a přeživších apokalypsy musíte zeptat. Ale byla to ta největší sabotáž 🙂